V letošním roce oslaví legendární značka margarínů Favorit 100 let od svého vzniku. Dnes patří margaríny a tuky značky Favorit, které vyrábí slovenská společnost Beluša Foods, mezi nejžádanější na českém trhu. Jejich exkluzivní distribuci profesionálním pekařům a cukrářům zajišťuje společnost Orkla Food Ingredients Česko. Obě společnost jsou již několik let součástí norského potravinářského koncernu Orkla. K významnému výročí přinášíme zmapování doslova dobrodružného osudu značky Favorit. Unikátní pohled do historie odkrývá úspěchy i těžké chvíle na pozadí historických a politických událost uplynulých 100 let. O tom, jak se dařilo Favoritu v devadesátých letech minulého stole, se dočtete v rozhovoru s panem Zdeňkem Svobodou, bývalým vedoucím výzkumu ústecké Setuzy.
OD SCHICHTA K BELUŠI aneb STOLETÁ CESTA FAVORITA
13. června 1921
Oficiální datum, kdy margaríny Favorit začaly tvořit svou historii. 13. června byla značka zapsána na tehdejší Patentní úřad s číslem přihlášky 24993 a zaregistrovala si jej společnost s názvem Jiří Schicht, která se po rozpadu Rakouska-Uherska přejmenovala z koncernu Georg Schicht.
V době zrodu legendární značky už rodina Schichtova patřila vedle Bati a Škody k největším průmyslníkům v českých zemích. Historie Schichtových závodů se datuje od roku 1848, kdy se sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht rozhodl doma vyrábět mýdlo. Mimochodem, právě ve sklepě rodinného domu v Rynolticích u Liberce vzniklo první, dnes již legendární mýdlo s jelenem.
Od roku 1885, kdy bylo zaměstnáno 10 dělníků a 2 úředníci, nastal prudký rozvoj podniku. Kromě mýdlárny se rozšířil o svíčkárnu, provoz na zpracování palmojádra, výrobu vodního skla, kartonážku, stearinku, glycerinku, strojírnu nebo kovárnu. Současně byly zřízeny vlečka, vodárna na Labi, vlastní elektrárna sloužící i k veřejnému osvětlení, firma dokonce vlastnila uhelné doly.
Do masivního rozvoje výroby tuků se rodina Schichtova pustila na začátku 20. století, kdy vedení společnosti převzal Heinrich, vnuk zakladatele firmy Georga. V roce 1903 byl v Rynolticích založen provoz na výrobu jedlých tuků a kopry.
V dalších letech se centrum produkce přesunulo do Ústí nad Labem a podnik zaměstnával téměř dva tisíce pracovníků. V roce 1911 byla uvedena do provozu ztužovna tuků s dokonalým strojovým vybavením, první na evropské pevnině vůbec a čtvrtá ve světě. V následujících dvou letech byla postavena nová kotelna s komínem, který byl nejvyšší v tehdejší monarchii. Akciová společnost Georg Schicht se stala největším podnikem svého druhu v Evropě.
Na sklonku 1. světové války byla zřízena už třetí margarínka, o něco později byl do provozu uveden také pobočný závod Centra v Křešicích u Děčína, nejmodernější zařízení svého druhu, který zvyšoval výrobu i ostatních provozů, především olejárny. Ze zámoří byla dovážena kopra, burské oříšky a kokosová jádra, suroviny se pak v Hamburku naložily a po Labi přepravily přímo do Ústí. Zdejší pevná zásoba činila 6000 tun oleje.
1924
Jako jeden z prvních druhů Favoritu spatřil světlo světa margarín Favorit – Creme, který pekaři a cukráři využívali při přípravě krémů a náplní.
1927
V roce 1927 byl za aktivní účasti rodiny Schichtů vytvořen mezinárodní koncern Margarine Unie. Následně splynuly Schichtovy podniky s anglicko-nizozemskou společností UNILEVER. V Ústí bylo centrum řízení pro podniky ve střední a východní Evropě.
30. léta 20. století
Ekonomická situace byla ovlivněna globální hospodářskou krizí, ale ne tak výrazně, jako tomu bylo u menších podniků. Tehdejší údaje z bednárny uvádí, že denně se vyrobilo asi 8 000 dřevěných beden různých rozměrů, 200 sudů a 600 kbelíků na margarín a pekařské omastky. V roce 1936 ovšem přišla další rána, když vešel v platnost tzv. margarínový zákon, který firmě pevně stanovil nejvyšší možné množství výroby, Schichtovy závody tak přišly o produkci 400 vagonů ročně. V roce 1938 se pak vzhledem k napjaté politické situaci musel koncern potýkat s bojkotem českých odběratelů.
2. světová válka
Stejně jako ostatní podniky byly kapacity Schichtových závodů využívány pro válečnou výrobu jiných zařízení. V komplexu továren v Ústí nad Labem tak byly sestavovány odposlouchávací zařízení, dělostřelecké granáty a dokonce součásti střel V1. Areál byl také několikrát poškozen spojeneckým bombardováním, které nejvíce odnesla kotelna. V květnu 1945 podnik přešel do českých rukou a o rok později byl znárodněn.
1946
V roce 1946 byla společnost znárodněna a dostala nové jméno: Severočeské tukové závody (Jiří Schicht), národní podnik. Není bez zajímavosti, že zatímco se jméno Schicht všude ve světě vytrácelo z pozornosti, v názvu znárodněného podniku vydrželo až do roku 1951.
1948 – 1989
Socialistické potravinářství znamenalo pro slavnou značku Favorit období temna. Severočeské tukové závody sice dodávaly pro industriální trh dva druhy blokových margarínů, ty ale v době centrálně plánovaného hospodářství žádný obchodní název ani nepotřebovaly.
7. května 1992
Vznikla akciová společnost Setuza a byla zařazena do první vlny privatizace.
1996
Vzkříšení renomované značky Favorit spadá do poloviny 90. let minulého století. „Vše začalo tažným margarínem, který dostal označení Favorit T. Obchodní oddělení přišlo s nápadem, že jde o nosný název, takže i další druhy blokového zboží šly na trh pod touto značkou,“ popisuje tehdejší šéf oddělení výzkumu Zdeněk Svoboda.
Favorit T se vyznačoval největší specializací. Pro usnadnění práce bylo vyvinuto balení v plátech pro živnostenské použití, pro velké zpracovatele zase balení v maxikartonech s minimem odpadu obalového materiálu. Tomuto trendu se přizpůsobili všichni velcí výrobci margarínu a zpracovatelé si nyní mohou vybírat podle ceny a kvality margarínů určených pro výrobu listového těsta.
1997
K Favoritu T se přidávaly další druhy margarínů. Favorit S, určený pro užití do těst, krémů, či pomazánek nebo Favorit A, pekařský margarín s výrazným máslovým aroma pro výrobu cukroví a jemného pečiva. Specifikaci P, N a RP pak nesou stoprocentní tuky. Pikanterií je speciální Favorit KFC, který byl náplní fritéz globálního řetězce restaurací s rychlým občerstvením.
1998
Vývoj Favoritu šel neustále kupředu a dbalo se na každý detail. V roce 1998 například došlo ke změně barevného odstínu u margarínů Favorit T a S a k úpravě obsahu soli u margarínů Favorit T, S a A. Jak? Zvýšil se obsah beta-karotenu a naopak snížil obsah soli jedlé.
1999
Favorit také postupně dobýval okolní trhy. „Na polském trhu průmyslových margarínů jsou používány výrobky se 70 % tuku. Tyto emulgované tuky jsou určeny pro malé pekárny s ruční výrobou pečiva, pro zpracovatele jsou zajímavé svou cenou a neztrácejí použitelnost pro výrobky, kde by se použil klasický margarín. Jako hlavní kritérium, které promlouvalo do složení tohoto emulgovaného tuku, byla limitní cena cca 18,- Kč/kg,“ uvedla oficiální zpráva oddělení výzkumu v roce 1999. A tak vznikl Favorit 70.
2000
Na řadě byl maďarský trh, který měl podle prvotních analýz dobýt Favorit s tajemným názvem X. Výzkumníci Setuzy zjistili, že v sortimentu společnosti chybí speciální krémový margarín pro přípravu krémů. Bylo rozhodnuto o jeho vývoji a zavedení do nabídky blokových výrobků. Tento typ posléze získal označení K.
2001
Univerzální margarín Favorit S balený ve dvou pětikilových blocích se postupně stal nejprodávanějším typem. Například v roce 2001 ho Setuza vyrobila a prodala velkoodběratelům v množství 11,52 milionu kilogramů, celkový prodej všech druhů Favoritu ve zmíněném roce dosáhl 25,26 milionu kg.
2007
Společnost Setuza se dostala do obřích ekonomických potíží, podniku komplikovala situaci trvající exekuce kvůli několikamiliardové pohledávce státu. Pod dohledem exekučního správce se firma zbavila vlastnictví známých značek z oblasti margarínů včetně Favoritu. Ty koupila firma Käkä patřící do konsorcia norské potravinářské skupiny Orkla group. Pro nové vlastníky značek nicméně Setuza vyráběla margaríny nějaký čas dál, jejich distribuci ale od prvního dubna přebírala společnost Käkä CZ.
2008
Norská skupina Orkla group se stala majitelem výrobního závodu ve slovenské Beluši, a to prostřednictvím švédské společnosti Käkä AB. Ta je také v současnosti 100% vlastníkem firmy Beluša Foods, která je lídrem na slovenském trhu.
2021
V současné době má Beluša Foods v nabídce celou řadu kvalitních margarínů a 100% tuků značky Favorit. V portfoliu mimochodem nechybějí ani druhy, které neobsahují palmový olej. Svou nabídkou dokáže společnost saturovat i ty nejnáročnější pekárny a další velkoodběratele.
Rozhovor se Zdeňkem Svobodou
V Maďarsku po nás chtěli margarín s aroma višně, říká muž, který stál u zrodu Favoritu
S tradiční prvorepublikovou značkou strávil podstatnou část svého profesního života. A také byl u toho, když se z tuků a margarínů Favorit v 90. letech opět začaly péct rohlíky, housky, lahodné zákusky nebo sladké pečivo. „Favorit měl a má svou kvalitu,“ říká Zdeněk Svoboda, někdejší vedoucí výzkumu severočeské Setuzy.
Jaké byly novodobé začátky Favoritu?
Za socialismu se margaríny a stoprocentní tuky pro pekárny a další velkoodběratele vyráběly na staré blokové lince, neměly název, byly to prostě bloky. V polovině 90. let k nám do závodu v Ústí přišla nová blokovka, která nám umožňovala vyrábět například pláty, a obchodní oddělení přišlo s nápadem, že oživíme značku Favorit. Snažili jsme se co nejrychleji dohnat zahraniční konkurenci, která měla desítky let náskok. A přes všechny překážky myslím, že se nám to i podařilo.
Jaké překážky máte na mysli?
Samozřejmě se lépe vyrábí těm, kteří mají velkou, kontinuální výrobu. Dám příklad: zatímco konkurence využívala dvou set tunový tank, do kterého doplňovali tukovou násadu a z toho vyráběli, my jsme museli míchat každých deset tun. Obchodníci po nás chtěli vyrábět just in time, sklady tehdy nebyly velké, peněz bylo málo, takže co se vyrobilo, to se muselo prodat a hned zase vyrábět.
Ale dokázali jste jim konkurovat...
Ano, Favorit měl a má svou kvalitu. I když jsme neměli nejlepší podmínky, protože zahraniční výrobci už tehdy dodávali do celé Evropy. Viděl jsem závod, v něm pět linek a každá jela jen jeden typ margarínu nebo stoprocentního tuku. Kdežto my jsme měli výrobu pouze jednu a přepínali jsme několikrát týdně. Tím pádem to bylo dražší.
V současnosti existuje ucelená řada margarínů a stoprocentních tuků pod značkou Favorit. Který byl v novodobé historii první?
Tažný margarín, tedy Favorit T. Díky nové lince jsme mohli vyrábět i pláty, které se skvěle hodily při výrobě listového těsta. Jeho současná receptura se skládá z mouky, vody, tažného margarínu a soli (dalšími přísadami mohou být vejce, ocet, cukr). Název těsta je odvozen od charakteristického vzhledu „lístkování“, na řezu jsou zřetelné vrstvy tuku a základního těsta, tzv. vodánku. Konzistence margarínu musí být prakticky stejná, jako má vodánek a bez předchozí úpravy lze použít právě margarín Favorit T balený do plátů po dvou kilech.
Favorit jste dodávali nejen na český trh, ale také třeba do Maďarska. Tam jste prorazili s jakým typem?
Ano, do Maďarska jsem jezdil docela často, navštěvoval jsem naše tamější zastoupení. Pro místní trh jsme vyráběli Favorit K, který je určený pro výrobu krémů a náplní. Ale bylo jich víc, zájem byl také o Favorit S. Někdo ho chtěl slanější, jiný zase aromatizovanější – dokonce si vzpomínám na jeden speciální požadavek: margarín aromatizovali višní. Nevím proč, mohli si ho aromatizovat taky, ale aromata jsou dost drahá, možná tedy z toho důvodu.
Podle zachovaných dokumentů probíhal i průzkum polského trhu, kde jste se chtěli uplatnit s „light“ verzí.
Proč to nedopadlo?
Pro orientaci v požadavcích polských zákazníků jsme zajistili tři vzorky emulgovaných tuků s deklarovaným obsahem 70 procent tuku. Navrhli jsme recepturu emulgovaného tuku s pracovním názvem Favorit S 70, s použitím zvýšeného množství barviva beta-karotenu a obsahem vody 29,5 procenta. Jako hlavní kritérium byla limitní cena 18 korun na kg. Podařilo se nám připravit velmi kvalitní margarín, jenže nakonec se ukázalo, že nás Poláci použili jen jako cenovou páku na své odběratele. Když jsme vyvinuli přesně to, co chtěli, tak jim řekli: Podívejte se, z Čech to můžeme kupovat za tolik a za tolik, a dodavatelé jim snížili cenu a spolupracovali s nimi dál. V té době to byl bohužel celkem běžný postup.
A také jste dodávali tuk pro potřeby restaurací rychlého občerstvení, že?
Ano. Pro KFC jsme dokonce vyráběli speciální margarín Favorit KFC. Pravidelně jsem jezdil do laboratoří McDonald´s v Bádensku-Wirtembersku, jednou za čtvrt roku se tam dělalo hodnocení, protože trvali na tom, že jejich hamburgery musí chutnat všude na světě stejně. Já jsem tam jezdil kvůli fritovacímu tuku, sami si ho tam testovali. Občas po nás chtěli upravit nějaké tuhé podíly, ale hlavně jim šlo o oxidaci, která musela mít přesné parametry, což nebylo jednoduché. Ale zvládli jsme to.
Rozhovor se Martinem Šajdíkem, ředitelem výrobního závodu Beluša Foods
Kolo, automobil i ztužené tuky a margaríny. Favorit je pro mě stále jako zjevení, říká Martin Šajdík, ředitel Beluša Foods.
Desítky let sjížděl z výrobní linky v Ústí nad Labem v objemných blocích, později dokonce v plátech. Značka tuků a margarínů Favorit oslaví v červnu sto let své existence a za tu dobu provázela celé generace pekařů a cukrářů. „Jsme hrdí, že takovou značku máme nyní v portfoliu my,“ popisuje Martin Šajdík, ředitel společnosti Beluša Foods, která patří pod norský koncern Orkla.
Většina lidí si pod názvem Favorit vybaví automobil či kolo. Co si vybavíte vy?
No, to je zajímavá otázka. Nejenže mám v naší branži rozvoj této slavné značky na starosti teď, ale zároveň se mi vybavují vzpomínky z dětství. Bylo mi asi deset let, kdy jsem dostal stříbrného Favorita s přehazovačkou, berany a cítil jsem se jako král. Také jsem se kvůli novému kolu dal na cyklistiku a dokonce se mi s naším tehdejším oddílem podařilo dostat i do nějakého televizního programu (úsměv).
A s vozem značky Favorit máte také nějaké zkušenosti?
No právě, že ano! Kromě jiného jsem motorista tělem i duší, Favorit byl pro mě svým způsobem zjevení. Vyrostl jsem na škodovce stodvacítce, přechod na Favorita byl absolutně zásadním momentem, to byla cesta do jiného světa. A navíc s tímto vozem mám velmi dobrodružný zážitek: krátce po revoluci, kdy se sem ještě moc vozy ze Západu nedovážely, si kamarád vyhlédl v Berlíně starší BMW a s bývalým spolužákem ze základní školy jsme mu pro ně jeli vypůjčeným Favoritem Byla to road movie se vším všudy, zažili jsme za tři dny neuvěřitelné věci a dodnes nechápu, že jsme se vrátili v pořádku zpátky.
Vaše nynější zkušenosti s Favoritem ale už tak spontánní nejsou, že?
Samozřejmě, že když se řekne Favorit dnes, tak se mi před očima automaticky vybaví segment rostlinných margarínů a tuků, které vyrábíme. Když to ale shrnu, je mi šestačtyřicet let, z toho nějakých čtyřicet let mě Favorit provází.
Takže je pro vás bonus mít v portfoliu tuto značku, že?
V posledních letech výrazně pracujeme s inovacemi, dost jsme obměnili portfolio výrobků a zároveň intenzivně působíme na mezinárodních trzích. Také z toho důvodu jsem rád, že se můžeme pochlubit tradičním, sto let starým brandem. Naše společnost Beluša Foods patří do norského koncernu Orkla, sama naše „matka“ má tradici dlouhou skoro čtyři sta let (od roku 1654) a sdružuje několik velmi starých značek. My jsme v celém koncernu působili trošku jako benjamínek, část portfolia bývalé Setuzy jsme koupili v roce 2007. Proto když jsme narazili na historii Favoritu, byl jsem z toho paf a dodnes to ze mě ještě nevyprchalo. A co je velmi zajímavé, dokonce se nám podařilo dohledat přesné datum zapsání do knih tehdejšího Patentového úřadu: 13. června 1921. Favorit tedy zná i přesný den svých narozenin.
Máte nějaké informace o samotných začátcích Favoritu?
Hned po registraci zažíval zlaté roky, výjimečné kontury nabral ve slavných Schichtových závodech na severu Čech. Smůlu měl během druhé světové války, kdy musel v ústecké fabrice ustoupit výrobě dělostřeleckých granátů a součástek střel V1. Dobré období nezažíval ani za socialismu, tehdy značka nic neznamenala a z výrobní linky v Ústí sjížděly prostě jen blokové tuky. Novodobého vzkříšení se Favorit dočkal až po Sametové revoluci, v půli devadesátých let minulého století.
Značky Ceresol nebo Ceres, které si nechala rodina Schichtova také registrovat, znají téměř všichni, Favorit ale tak známý mezi veřejností není. Je to z toho důvodu, že je určený především pro větší pekárny a cukrárny?
Tohle je určitě důležitý aspekt, proč tomu tak je. Abychom vše špatné neházeli pouze na komunisty, celá oblast B2B marketingu se dynamicky rozvíjí až v poslední době, nicméně i teď firmy komunikují především retailové značky. Jak to vidím zpětně, Favorit je takový nezmar, Fénix. Doba ho zadupe a on se zase vynoří. Něco na té značce ale je, protože všechno ustála.
Řada lidí se s ní denně setkává, aniž by to věděla. Stačí si zajít koupit croissant nebo koláč, že?
Ano. Co se týká značkových margarínů, v Česku a na Slovensku je Favorit dlouhodobě určitě jednička, setkaly se s ním doslova generace pekařů. Před pár lety jsme v tomto směru realizovali na Slovensku projekt pro odborné školy, budoucím pekařům jsme zajistili odborné kurzy s naším technologem, pedagogy a nejmotivovanější žáky jsme vzali do testovacího centra. Uspořádali jsme pro ně soutěž a vítěz navštívil naše evropské inovační centrum EBIC v Nizozemsku. Snažíme se podchytit, aby se neztratila kontinuita mezi mladšími a staršími, kteří na Favoritu vyrůstali.
Kam se posunul Favorit z hlediska výzkumu a vývoje od roku 2007, kdy jste ho získali do portfolia?
Klobouk dolů, co se našim předchůdcům podařilo vytvořit a my se snažíme z toho vycházet, zároveň ale nespoléhat jen na to, že budeme žít z práce někoho před námi. Ta značka se rozvíjí neustále a kontinuálně: rozšiřujeme počet jednotlivých druhů Favoritu, hodně se mění i receptury. Právě na ně je největší tlak, hlavně legislativní, který se týká kvality a bezpečnosti potravin. Před několika lety se řešila v České republice kauza, kterou spustil časopis dTest a týkala se trans-mastných kyselin, jež byly do té doby v tradičních tucích stále rozšířené. Nám se ale ještě předtím naštěstí podařilo velmi intenzivně rozšířit aktivity na maďarském trhu, který měl tehdy náskok před evropskou legislativou, takže jsme díky tomu už měly vyvinuty receptury bez trans-mastných kyselin a mohli jsme bez problémů pokračovat v prodeji. A dnes můžeme říct, že téměř všechny naše výrobky jsou TFA-Free, u zbylých produktů nepřesáhne obsah dvě procenta.
O jaké druhy Favoritu je mezi pekaři největší zájem?
O margarín Favorit S, naši vlajkovou loď. Nejenže to je legenda mezi Favority, ale také se jedná o absolutně špičkový stolní margarín, navíc je perfektní i na tvorbu krémů. To jsou vlastnosti, které se očekávají od kvalitních pekařských a cukrářských margarínů a právě eSko je spojuje dohromady. Dost si jej šlechtíme a průběžně zdokonalujeme. Příkladem nové generace produktů je Favorit Soft. Ten je v dnešní době velmi úspěšný v prodeji i na zahraničních trzích a splňuje nejnovější trendy – stoprocentní rostlinný tuk bez palmového oleje, bez konzervantů, bez trans-mastných kyselin, takzvaný „e-free“. Má vynikající vlastnosti a velice široké spektrum použití. Na našem trhu nemá přímou konkurenci. Jsou produkty podobné, ale přímo v takové kvalitě jsme jedineční.Trvale dlouhodobý zájem je o naše 100% tuky, které mají široké využití nejen v pekárnách, cukrárnách, gastro provozech, ale dokonce i ve výrobě stavebních materiálů a svíček.
Na jaké trhy jste s Favoritem expandovali?
Domovskými trhy zůstávají český a slovenský. Je zde společný historický odkaz a navíc obě země jsou v našem byznysu tak provázané, že i když jsme se formálně rozdělili, vztahy jsou absolutně intenzivní a jednotlivé státy často ani nerozlišujeme. Z dalších trhů je velmi důležité Maďarsko, dále se nám daří poslední roky i v Polsku. Ve zmíněných zemích nám i během koronavirové krize loni rostly objemy, což je vynikající výsledek. Máme také několik zákazníků v Pobaltí a další region, který se snažíme v posledních letech rozvíjet, jsou země bývalé Jugoslávie – Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora. A já věřím, že se nám to povede. Favorit totiž nenabízí pouze historii, ale i kvalitu podloženou celou řadou inovací.